Lions Club Liberty Intelligency Our Nation's Safety Lions Club Tábor

Vítězství v Mírovém plakátu opět putuje do Tábora…

25. 1. 2015

Náš Lions Club Tábor se již třináctým rokem zapojil do mezinárodní výtvarné soutěže Mírový plakát. Žáci Základní školy ze Zborovské ulice v Táboře vytvořili práce na letošní mírové téma: "Mír, láska a porozumění". Soutěže se účastnilo 90 žáků této školy. Do regionálního kola postoupilo třináct nejlepších prací. Výběr do distriktního kola byl velice těžký, ale nakonec porota vybrala tři práce, které nejvíce vypodobnily letošní téma. S nedočkavostí jsme očekávali, jak dopadne listopadové vyhodnocení na D122. Když nám náš prezident klubu a člen kabinetu Ing. Jan Bouma hned výsledky zatelefonoval, radost byla veliká. Byla to odměna nejen za práce žáků školy, ale též za systematickou práci našeho klubu s mládeží. Aby soutěžící dál žili v napětí, oznámili jsme jim výsledky až dnes na vernisáži.

Více se dozvíte v rozhovoru s vítězkou distriktního kola Aničkou Čermákovou ze jmenované školy. O jejím velkém úspěchu, ale i dalších věcech jsem si s ní povídal po vernisáži výstavy Mírový plakát 2014, která proběhla u příležitosti Dobročinného koncertu LC Tábor dne 16. ledna 2015 v táborském divadle.

Aničko, vyhrála jsi. Blahopřeji ti! Vidím, že jsi více než šťastná.

Ano. Vůbec jsem to nečekala. Vždyť já jsem o rok či dva mladší než ostatní soutěžící. Je mi teprve 11 roků. A ono mi to takto bezvadně vyšlo. Jsem překvapena, kolik bylo přítomných na vernisáži, kolik přijelo hostů, kolik tady bylo rodičů a kamarádů. Jsem z toho celá pryč. Je to pro mne dosud největší vítězství, kterého jsem dosáhla. Takovou radost jsem ještě neměla.

Aničko, čím to je, že jsi vytvořila takovou zajímavou kresbu?

Kreslím už od malička. Už jako prvňáček jsem začala chodit do Základní umělecké školy v Jindřichově Hradci na výtvarku. Vždy mě přeřazovali k starším žákům, protože jsem prý byla šikovná. Po přestěhování do Tábora jsem byla ráda, že jsem mohla v kreslení pokračovat. Maluji, kreslím vše. Všechno, co s tím souvisí, miluji. Co já už pokreslila papírů, bloků. Je to můj koníček, velká záliba, stále kreslím a hlavně ráda.

Vyhlašování pořadí jsem záměrně dělal od třináctého místa, abych vás ještě více napínal.

Povedlo se vám to. Když bylo oznámeno čtvrté místo, tak jsem si řekla: "Bezvadné, já budu třetí a nakonec jsem vyhrála". S radostí jsem při vyhlašování zamávala mamce, která byla přítomna vernisáži. Také měla radost.

Začínala jsi v Jindřichově Hradci…

Měla jsem strach, abych přechodem na jinou školu s malováním neskončila. I tady jsem měla štěstí, že jsem na výtvarku dostala paní učitelku Mgr. Věru Bečvářovou. To je tak šikovná paní učitelka. Při hodinách, ale i v kroužku jsem začala lépe kreslit, ale hlavně jsem do kresby promítla její jedinečné rady. Její hodiny výtvarky nepovažuji za normální školní hodiny. Já se tam odreaguji a jen maluji. Přenesu se do jiného světa, do světa fantazie. Právě proto jsem dobře pochopila letošní mírové téma a snažila jsem se jej promítnout do kresby. Snad se mi to povedlo.

Když jsi koncem října odevzdávala svoji práci, myslela jsi na nějaký úspěch?

Upřímně, ne. Vždyť jsem byla nejmladší. Ale musím přiznat, že jsem si přála, abych byla vybrána ve školním kole a postoupila do regionálního kola. Povedlo se to a pak jsem čekala a čekala. A nakonec takové překvapení. Já vyhrála!

Proč si myslíš, že jsi vyhrála?

Asi proto, že jsem toho musela v kresbě hodně spojit. Vypodobnit téma, barevnost, ale hlavně jsem chtěla kresbou říci, že my děti, chceme právě takovýto strom, jehož koruna připomíná slunce, a který má hluboké kořeny. A když se budeme mít všichni rádi, strom vykvete a bude pevně stát. Musela jsem tam nakreslit i srdíčko.

Podařilo se to?

Asi ano, ale i ostatní práce mých kamarádek byly pěkné.

Máš pravdu, jak kresba Jolany Jelínkové, tak Alžběty Pernické obsadily druhé a třetí místo v distriktním kole klubů České a Slovenské republiky.

To je dobře. Moc se mi jejich práce líbí. Ale i všechny práce tady na výstavě jsou hezké.

Vyhodnocení a vernisáže se účastnila i guvernérka D 122 paní JUDr. Emilie Štěpánková, která zhodnotila Vaše práce.

Ta paní guvernérka mi poděkovala a řekla, že jsem "šikulka". Snad má pravdu. Musím ji ještě jednou poděkovat za obálku s finanční odměnou, kterou nám distrikt věnoval. Koupím si za to věci na výtvarku. A navíc mi řekla, že mi dále drží palečky.

Ano, vždyť tvoje práce je nyní i v mezinárodním kole, kam přišly stovky prací dětí z celého světa. Vyhodnocení probíhá právě v těchto dnech a vyhlášení vítězných prací bude 7. 3. 2015, u příležitosti Dne Lionů přímo v OSN v New Yorku. Takže i my držíme palce. Jsem rád, že jste všichni soutěžící poděkovali i paní zmocněnkyni Mírového plakátu v D 122 paní Mgr. Janě Kovářové za starost o tuto soutěž.

O tom jsme mluvili s paní učitelkou, která nám řekla, že i právě její zásluhou má soutěž takovou úroveň ale i to, že jsme před třemi roky dostali od D122 interaktivní tabuli do naší školy. Velice nám slouží při výuce. Měla z toho radost, že o tom víme.

Aničko, děkuji ti za tvoje slova a věřím, že tak šikovná dívenka se ve výtvarném světě neztratí. Ať máš stále zelenou.
Nesmím však zapomenout na vaši paní učitelku Mgr. Věru Bečvářovou. Paní učitelko, děkujeme, že tak odborně a systematicky připravujete žáky pro takové soutěže. Bez vás bychom takového úspěchu nedosáhli.

Děkuji. Děti se této soutěže rády zúčastňují, i když to dá hodně práce. Výkres se tvoří delší dobu, než má konečnou podobu. Ale děti to baví. Proto mám i já radost, že je něčemu takovému naučím, a že dosahují takových úspěchů, jako letos. Ale děkuji i vám, že jste před více jak deseti léty přišli k nám do školy a umožnili nám se účastnit této mezinárodní soutěže. Je příkladné, jak Vy a pan Ing. Václav Hofreiter se o tuto soutěž staráte (zajištění akce, fotografování, odměny, vernisáž, atd.). Právě to všechno na děti, ale i jejich rodiče působí a pak doopravdy chtějí malovat. Víte, ono pro 11-13 leté děti je velmi těžké se tohoto úkolu dobře zhostit. Proto jsem ráda, že jim všichni pomůžeme a vznikne z toho taková pěkná výstava, jakou jsme právě tady otevřeli. Děkujeme i za finanční dary od D122, ale i vašeho klubu.

Paní učitelko, děkujeme.

Vítězná práce Anny Čermákové Každá výtvarná práce je doprovázena textem, který vychází z daného ročního téma. Chtěl bych vás seznámit alespoň se třemi texty z těchto letošních výtvarných prací 11-13 letých dětí. Kdyby to tak šlo, aby se mocní tohoto světa nad hlubokými myšlenkami těchto dětí, které z Tábora vysíláme, alespoň zamysleli.

Míru nedosáhneme násilím, ale láskou a porozuměním. Chtěla bych poslat každému květinu, jako symbol lásky.
Až láska a porozumění zvítězí, budou děti na celém světě šťastné.
Všichni žijeme na jedné planetě, musíme ji chránit!

Rozhovor uskutečnil Mgr. Bohumír Fučík

Guvernérka distriktu 122 JUDr. Emilie Štěpánková zahajuje vernisáž Ocenění nejlepších a vedoucí dětí Mgr. Věry Bečvářové Panoramatický snímek vernisáže

Fotografie zhotovil a upravil Ing. Václav Hofreiter

Dne: 24. ledna 2015